◊ to / všechno / něco chce (svůj) čas
◊ to / všechno / něco má svůj čas
uskutečnění, provedení něčeho trvá po určitou optimální dobu nebo má nastat ve správný, vhodný okamžik:
Víme, že mládí musí vyzrát a že to chce svůj čas.
Každá změna chce svůj čas.
Děti bychom chtěli, to je jasné. Ale všechno má svůj čas.
Musíme si v týmu na sebe zvyknout a to chce čas.
Vztah chce čas, nespěchej na něj.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
◊ to / všechno / něco má svůj čas
uskutečnění, provedení něčeho trvá po určitou optimální dobu nebo má nastat ve správný, vhodný okamžik:
Víme, že mládí musí vyzrát a že to chce svůj čas.
Každá změna chce svůj čas.
Děti bychom chtěli, to je jasné. Ale všechno má svůj čas.
Musíme si v týmu na sebe zvyknout a to chce čas.
Vztah chce čas, nespěchej na něj.
→ čas
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)